Jully a Sanny 3.díl

"Tady je snad více lidí před večeří než po!" Žasla Sann. "Cítíš tu úžasnou vůni?" Ignorovala ji sestra. Sanny ji cítila až moc. Hlístoun Červebnohříví. Prostě obrovská ryba ( 2 nakrmí celou školu i s přídavkami) co se před pár hodinami mrskala je teď na talíři. Zatím co Jully nasávala oder masa a šupin, Sann si zacpávala nos. Ryby nejedla. Děvčata se postavila do fronty na jídlo. Před nimi byla jistá Ellis Clarke, průšvihářka školy. S Jully spolu moc nevycházely. "Krvaví sos nebo želé sos?!" Mrskla jim kuchařka živočicha na talíř. "Jsem snad vlkodlak?!" Vystartovala po ní Sanny. Jully protočila panenky a objednala dvakrát sos z želé. Ani nevím, jestly z hladu nebo z toho, že už nechtěla poslouchat hádku mezi její sestrou a paní Jockinsovou. Na škole se říkalo že je prý nesmrtelná. Kolik žáků se to z ní snažilo dostat! Zatím však marně. Když totiž kuchařka chce, mlčí jako hrob "Vypadá to, že kuchařky měly dobrou náladu," Usmála se Sann a nandala si čaro pudink na béžoví tác. Se sestrou si pudink vymění za hlístouna a je to. Tu červeno stříbrnou rybu by stejně nejedla. U stolu si sestry večeři vyměnily a začalí jíst. Vteřiny se vlekly, minuty byly staletími a dívky pořád čekaly ne ohlášení konce večeře. Měly totiž jít do katakomb! Ředitel Smotch najednou zacinkal vidličkou o svůj talíř a rozpustlil žáky. Ti se rozeběhly do pokojů a chystaly si dělat úkol nebo se připravovaly ku spánku. Naše hrdinky si ale navlékly pláště a chystaly se jinam, něž do hajan. Chystaly se na průzkum! Jully se celá natěšená rozeběhla na chodbu. "A co lucerna! Jo a dávej pozor! Jestli nás chytí, máme vážnej problém!" Kárala ji Sann. Dělala, že se kvůly tomu nezblázní ale v jádru byla natěšena víc než její sourozenkyně."Tady je to teda fakt temný!" Šeptala Jull. Už byly u jednoho z těl draka. Měl modré šupiny a obrovskou hlavu. Jully už už vytahovala metr když v tom uslyšeli šplouchat vodu. Nic neobviklého, pod školou vedla řeka ale ryby tam nebyly. Dívky stuhly. Uslyšely hlas který se stále přibližoval. "Julianna a Sanella pokoj dvě stě dvacet čtyři. Julianna a Sanella dvě stě dvacet čtyři." Najednou uviděly stín který rýsoval jakousi osobu. "To je přece náš..." Vykřikla Jully. Ano, pokoj dvě stě dvacet čtyři byl opravdu jejich pokoj.Sanny ji dala ruku před pusu. Pozdě. Osoba se otočila. A dívky ji znaly. Moc dobře. Až moc...